Elpra : Los Kozlos 6 : 3 (4:1)
V krásném velikonočním pondělí nás čekal tým Elpry. Pro nás to byl zápas po téměř 14 dnech, jelikož jsme si dva zápasy odložili. K zápasu jsme přijeli jen šesti lidech, což ostře kontrastovalo s nabitou lavičkou domácích. Jak později ukázal průběh zápasu, kvantitativní přesila domácích byla jedním z rozhodujících faktorů.
Netuším co dělal Flaxa, zřejmě měl pracovní povinnosti. Neomluvitelná je absence Vosy a Míni. Elpra měla zájem utkání odložit, kdyby pánové dali včas vědět, že si hodlají prodloužit víkend, mohlo se to v klidu sehrát v jiným termínu.
Utkání zahájil místní rozhodčí, jelikož ten oficiálně nominovaný musel do práce ( nebo možná na pivo, bylo dusno a pivní zahrádky přímo volali:-) ) Začali jsem aktivně a prvních několik minut jsme strávili na půlce soupeře. Z tlaku jsme vytěžili pár rohů a střel, brankář domácích ale vše pochytal. Víceméně první akce domácích skončila na druhé straně gólem – kolem Luboše se protáhnul útočník a jeho střela z úhlu propadla Joskovi mezi nohama – 1:0. Luboš svoji nedůslednost ale za chvilku napravil – na zlatém podnosu narazil Kulčovi, pro kterého nebyl problém trefit prázdnou kasu – 1:1. Opět jsme domácí přitlačili, ti, ačkoliv byli v početní převaze, nehráli v kdovíjak úchvatném tempu (spíš to bylo velikonoční tempo))). Při dalším obléhání jejich brány se zmocnil míče brankář. Jeho vyhození byl nejblíž Lysec,ale zřejmě měl křeč (nebo možná nemohl, podle jeho slov), no prostě nechal se lehce předběhnout domácím sprinterem (Fílových parametrů:-) ) - 2:1. Místo abychom pokračovali v tlaku a kombinaci, začali jsem míč zbytečně tahat, což se nevyplatilo Vinckovi – 3:1. Do poločasu jsme inkasovali ještě jednou, ačkoliv domácí pokračovali stále ve stejném ,,svátečním´´ tempu. Přestávku jsem vyplnili šálkem teplého čaje, meditací a vzájemným ujišťováním, že se v vlastně máme moc rádi :-). Ani stopa po nervozitě nebo dokonce vzájemném pořvávání))).
Druhou půli jsme začali přeci jen aktivněji, Luboš projel sám celé hřiště a snížil – 4:2. Pak domácí faulovali ve vápně a Kulča propálil gólmise mezi nohy – 4:3. No a pak přišla pasáž, ve které jsme domácí mleli, měli jsme i šance ( Vincek, Kulča),ale ten kýženej gól jsme nevstřelili. Velkou zásluhu na tom má jednak domácí brankář, který byl opravdu vynikající a jednak naše vlastní nemohoucnost. . Postupem času už taky docházeli síly ( děkujeme Voso a Míňo), takže se pochopitelně otvírali okýnka v obraně. Něco včasným vyběhnutím vyřešil Joska, no ale nakonec se domácím přeci jen podařilo dvě přečíslení využít, takže výsledek se ustálil na skóre 6:3 pro Elpru.
I tak jsme měli vyhrát, bohužel nám chyběl hráč typu Kuby či Míni, kteří by dokázali vyvinout ještě větší tlak a taky strhnout spoluhráče. Kulčovi se to nedařilo, a tak se spíš víc rozčiloval než hrál, nasazení Lysce a Luboše bylo solidní až ve druhý půli, Fíla byl myšlenkama ( a i tělem) ještě kdesi v Amsterdodamu. Joska taky neměl svůj den, takže nejlepší byl tentokrát asi Vincek. Minimálně nasazení a bojovnost u něj nechyběla, i když fotbalově to ne vždy vyšlo.
..a tak místo vyhlídek boje o titul nás čeká ještě hodně práce v boji o třetí místo, a budeme muset zase dost zamakat, protože si nemyslím, že by týmy ze špice tabulky ztráceli bodíky s týmem jako je Elpra...