Beruško, jsi v pořádku?
14. 3. 2012
Los Kozlos - Kojoti 3 : 6 (2:3)
„Beruško, jsi v pořádku?“
Ačkoli nadpis jistě u pozorného čtenáře vzbudí různé asociace, bude tento fejeton především o fotbalu a o jeho halové podobě zvlášť. Nicméně i k pointě v nadpisu se samozřejmě dostaneme.
Stalo se již železnou pravidelností že si náš oblíbený futsalový celek krátí zimní přestávku účastí ve futsalovém poháru, kde má možnost poměřit síly jak s mančafty z vyšších, tak především z nižších futsalových soutěží našeho okresu. Nejinak tomu je i letos.
Po prvním nepovedeném(díky Lubo) zápase jsme tentokrát v domácím prostředí přivítali celek našim srdcím nejbližší – Kojoty. Ačkoli s tou blízkostí u našeho srdce to asi nebude tak žhavé, neboť utkání bylo místy vypjaté a o tvrdé zákroky na hranici(místy i za hranicí) pravidel nebyla rozhodně nouze. K tomu přispěli i rozhodčí z nichž jeden se dostavil asi pouze pro peníze za odpískaný zápas, protože jsem ho za celou dobu neviděl nic písknout kromě laciných žlutých karet za špatné střídání. A druhý byl prostě úplně mimo, ovšem nutno dodat že na obě strany.
U tohoto Mimoně je dobré se ještě zastavit nad jeho předzápasovou snahou říci si o úplatek. Během přípravy k nám totiž vešel bez zaklepání do kabiny a bezelstně se zeptal „vzali jste mi klíče?“ Jako, ve fotbale se již nějakou tu dobu pohybuji, ale aby si někdo řekl takovýmto způsobem o příspěvek na pivo a párek, to se mi ještě nestalo. No nicméně chápavý Vosa po chvilce vyskočil a jal se s ním něco řešit na chodbu. Bohužel, asi mu dal málo!
Jakmile jsme totiž vyběhli na hřiště se rozcvičit, už fouknul do píšťalky na znamení začátku hry a po celý zápas nás evidentně neměl rád. Hra samotná byla od počátku dost opatrná, jak to ostatně v derby bývá, a my jsme se hlavně soustředili na pravidelné střídání. Ono totiž když máte jen jednoho hráče na střídání(díky Lubo), tak je dobré střídat co nejčastěji ať si nikdo moc neodpočine a nevychladne. Hra samotná byla tímto faktem citelně poznamenaná, když především v prvním poločase nikdo moc nevěděl jestli je zrovna obránce, nebo útočník. Ó jak jednoduché to má gólman, který se s nikým nestřídá(i když občas by to neuškodilo:-)). Určitě vás tedy nepřekvapí že jsme jako obvykle dostali gól jako první a půli prohráli 2:3. Naše obraná hra byla až moc technická a plná nepřesných narážeček a přihrávek. Místo abychom míč jednoduše odkopli, snažili jsme se něco vymýšlet a dělali kundoviny(terminus technicus). Soupeři jsme tak všechny góly v podstatě darovali na zlatém podnose a chudák Míňa st. mohl balóny jen lovit ze sítě a nebo nás zázračně zachraňovat.
Už v první půli se projevila vyhecovanost všech borců na hřišti a o fauly nebyla nouze, nicméně pravé gladiátorské žně měly přijít až po pauze. Důvod byl prostý, případná remíza pro nás(z hlediska postupu) nic neřešila a chtěli jsme tedy vyhrát, čemuž tedy muselo odpovídat i nasazení a agresivita. A v tom my jsme silní. Ovšem ani hoši z Kojotů nejsou žádná ořezávátka a tak diváci měli o zábavu postaráno. Zde nutno podotknout, že diváctvo tvořily především ženy a partnerky soupeře, kterým se jistě muselo líbit jak se dole pod nimi prohání stádo testosteronem nabytých samců a utkává se v nelítostné řeži. Svalnatá těla do sebe narážela, souboj střídal souboj a napětí se dalo krájet.
Po jednom takovém souboji zůstal na zemi ležet svíjející se Sláva a tu se z tribuny ozvalo „Beruško, jsi v pořádku?“ Ano, to jeho drahá polovička již nevydržela napětí a dala průchod i svým emocím. Sláva samozřejmě v pořádku byl, ale jistě byl starostlivostí Zdeňky potěšen a ještě si chvíli na zemi poležel aby přidal na dramatičnosti celé této herecké etudy.
Ale zpět k zápasu. V tom se nám sice podařilo zaslouženě vyrovnat, ale odpověď Kojotů v podobě gólu na 4:3 byla smrtící. I přes naši enormní snahu okořeněnou menší rozmluvou mezi Míňou ml. a soupeřovo gólmanem jsme už srovnat nestihli a naopak v power-play 2x inkasovali. Podání rukou po zápase bylo již v pořádku, ale já osobně jsem jenom sudím ruku nepodal.
Tak jsem byl nasranej.
V kabině jsme si zápas ještě zhodnotili a nejrozumněji to řekl Míňa: „celej rok hraje útok na hovno,
ale dnes hrála na hovno i obrana“ . Tak to prostě je!
Tento zápas bude mít jistě dohru u zeleného stolu na sídle klubu a nebude to rozmluva přátelská(že Lubo).A navíc v rámci sázky musíme s Winckem darovat Slávovi 5 netradičních piv ve vánočním balení. No, takže všem do nového roku jen to dobré a víru v lepší zítřky. A na závěr snad jen „díky Lubo“
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář