Wynckova absence na zápase s Alexem se  ukázala být tím správným impulsem pro naše mužstvo. Bod takřka urvaný na poslední chvíli nás posilnil a stmelil, takže jeho(rozuměj Wynckův) návrat na další zápas s Pérovnou nás již nemohl rozhodit.

   Sešli jsme se v hojném počtu, kdy na střídačce se bavili futsalem tři další hráči a jeden chromajzl. Pan Gondek si na začátek připravil další ze svých vtipných představení a ujal se role dopravního policisty a neomylně směřoval a naváděl naše vozy na improvizované parkoviště.

   Zápas to byl vyrovnaný a po pěkné akci Wyncka a Lociho jsme vedli . Stejná dvojice zaúřadovala i těsně před koncem pločasu a po našem rohu a spolupráci výše zmíněných  se soupeři podařilo snadno srovnat. Ihned po té byl poločas ukončen. Prostě Kozlos jak má být.

   Do druhé půle již soupeř nastoupil bez možnosti střídání, což se při našich kvalitách muselo projevit. A taky že projevilo, jako obvykle jsme nic nevymysleli a nebo vymysleli ale zkazili. A nebýt spolehlivě chytajícího Porčíka,  asi by se opět jednalo o klasickou kozlovskou parodii na futsal. Nakonec se ale urodilo a po exkluzivně rozehraném rohu se nekompromisní střelou prosadil, ten den se trápící, Lžíce. V závěru jsme ještě jeden gól přidali a i s pomocí rozhodčího jsme dokráčeli k zaslouženému vitězství. Bylo to dobré. A