Futsalisté Los Kozlos se sešli k dalšímu mistrovskému mači v rámci I. třídy po delší pauze, než bývá zvykem. Mohl za to odložený zápas 8. kola proti SC Dragons, kdy se s Kozlíků stal doslova lazaret. V tom devátém, které se hrálo ve sváteční pondělí, jsme zavítali na neznámé hřiště v Doběticích, kde hraje domácí zápasy Pérovna B. Už před zápasem, kdy jsme se scházeli u plotu, bylo jasné, že to nebude futsal, na který se bude vzpomínat.

Kozlíci se sešli v okleštěné sestavě, chyběl Loci (byl v prdeli), Vráťa (nebyl na telefonu), Lysec (byl v práci), Árčí (byl v robotě), Pavel (byl na lešení) a Oldy (byl ve Šluknově). Měli jsme tak jednoho borce na střídání, navíc se Vosa, Vincek a Sláva vrátili z náročného víkendového soustředění. To domácí Pérovna měla daleko větší problémy se sestavou, když měla do pole pouze tři borce. Ještě větší šok nám připravilo místní hřiště – osvětlení svítilo maximálně na plot (kdyby ho chtěl někdo přelézt, tak aby se nezranil). Hřiště bylo menší, autové čáry nebyly skoro vůbec vidět, stejně tak, jako hranice vápna, navíc to šíleně klouzalo – jedním slovem hnus. Od začátku byl dán ráz utkání. My jsme využili výhodu jedno hráče v poli a dávali jeden gól za druhým. Musíme přiznat, že Porčík si ale připsal tak čtyři těžké zákroky. V poločase, za stavu 7:0 se navíc domácím jeden hráč zranil a další už hrát prostě nechtěl. Logicky jsme se tedy všichni dohodli, že nemá cenu to prodlužovat a ukončit zápas již po pětadvaceti minutách. Asi nejhezčí, co na celém areálu bylo, jsou sprchy, jinak katastrofa. „Alespoň jsme si zlepšili skóre a nahnali statistiky. Jinak to stálo za prd,“ pravil Míňa mladší

Na Milpě jsme pak zhodnotili naši situaci v tabulce a také sledovali druhý poločas šlágru ligy Liberec – Sparta.

Pérovna B – Los Kozlos 0:7 – ukončeno po prvním poločase. B: Míňa ml. 2, Vincek 2, Míňa st. 2, Vosa.

Sestava: Porčík – Sláva, Vincek, Vosa, Míňa ml., Míňa st.

Fans: Janča, Lůca.