Rumíci
Tak nám to opět začalo.
Po dlouhé letní pauze jsme se všichni na sebe již těšili, o čemž svědčila i hojná účast na předzápasovém soustředění, tentokráte v prostorách krásnobřezenské restaurace u Čarodějěk. Blízkost haly ve které své domácí utkání hrají Rumíci byla velkým bonusem a tak jsme mohli stihnout dva kusy a 10 minut před začátkem mače jsme tedy řádně připraveni vyrazili.
Oproti původním předpokladům se nás sešlo celkem dost. Nestává se moc často, abychom měli 4 borce na střídání, jen aby to tak vydrželo. Šlo se tedy na věc.
Zápas to byl v celku vyrovnaný o čemž svědčí i počet střel na branku 15:3 pro domácí. Je tedy patrné, že jsme toho moc v útoku nevymysleli, ale pokud už nás něco napadlo, tak z toho byl gól. Prosadil se především štírek Vosa a navíc pravou nohou, když zkušeně vykoupal gólmana a zasouval do prázdné. Nikdo jinak moc nevyčníval, až na Porčíka. Ten toho zase pochytal a jen díky němu a dobře postaveným tyčím se můžeme radovat z remízy. Zbytek mužstva se ale klasicky nevyvaroval našich letitých nedostatků o kterých sice víme, ale my už jiní prostě nebudeme.Na první zápas sezony to ale vůbec nebylo špatné.
Následovalo pozápasové soustředění opět u Čarodějek, kde už nás místní podnapilé osazenstvo poznávalo. Je pozitivní, že i rozboru utkání se účastnila převážná část týmu, takže bylo opravdu co rozebírat. Zlatou helmu si tentokrát odnesl logicky Porčík a my ostatní jsme si odnesli alespoň několik zasloužených pivek v našich žaludcích. Dobré to bylo. A