To jsme to ale spadli, kluci!  Ale to je dobře…

Tak nám to konečně začalo…  V prvním jarním kole, ve kterém jsme minulý týden měli potkat Severku  a které se pro až neobvyklou zimu pro tento kus země odložilo, se s prvním jarním sluncem  začala ohřívat kopýtka také kozlíkům.

S tradičně vysokým sebevědomím, které je především poslední dobou chloubou týmu, jsme se těšili, jak tradičně vyhrajeme nad týmem Jamajky a jak zhodnotíme individuální zimní přípravu jednotlivců. Jak to bude vypadat naznačil hned příjezd na domácí hřiště, kdy si Vincek z auta popletl Gondeka s Fílou a bylo jasné, že to asi s plněním tréninkových plánů nebude slavnéJ

Úvod zápasu vypadal slibně, hráli jsme dobře, měli chuť a během prvních 5 minut jsme trefili tyč a břevno (šťastní střelci: Vincek a Luboš). To je ale tak tak všechno, co stojí za zaznamenání z první půle, dál se hrál průměrný futsal, kde bylo k vidění spousta chyb, nepřesných přihrávek a minimálně ze strany kozlů žádná střela. To soupeř to občas zkusil a poločas skončil myslím 1:4. Nutno dodat, že na náš jediný Kulčův poločasový gól mu nahrála před prázdnou branku obrana JamajkyJ

Ve druhé půli byl tým kozlů jako vyměněný, všichni kozli táhli za jeden provaz, podporovali se, Vosa fandil, všechny souboje se dojížděli naplno, hra se zpřesnila, kombinační akce se střídaly s nekompromisním zakončenímJ To vše pod dirigentskou taktovkou výborně hrajícího Luboše, chrchlajícího Vincka, fandícího Vosy, apatického Kulči, vztekajícího se Fíly, bezchybného a klouzajícího se Lysce a vše s přehledem jistícího Míni v branceJ   Je jen těžko uvěřitelné, že i tento poločas skončil opět 1:4, tedy zápas celkem 2:8. Alespoň teda doufám.  Laik nechápe, odborník žasne.  K dobru nutno dodat, že Lubošův gól po přihrávce Vosy bude nejspíš vyhlášen na konci jara nejhezčím gólem. Ne snad proto, že by byl tak senzační, ale nejspíš bude tímhle způsobem na dlouhou dobu jedinýJ

Více se na hřišti zajímavého neudálo, tak bude asi zajímavější hodnocení pozápasového rozboru z restaurace Špejchar, kde padla mnohá zajímavá myšlenka. Lysec  například vystoupil s příspěvkem, že bychom měli mít v sobě víc slovanského bojového ducha, Luboš zase rozjímal nad svým případným uplatněním v lepším mužstvu, kde by vyniknul, Vincek rozvinul myšlenku nutnosti týmového lékaře, který by nařídil hrát Míňovi mladšímu a Vosa po třetím pivu to vše zakončil krásnou větou, kterou je potřeba si vrýt do paměti: „To jsme to ale spadli, kluci! Ale to je dobře…J

Zápas bych zhodnotil jako ideální odrazový můstek k lepším zítřkům, protože s podobným soupeřem to snad horší být o mnoho nemůže. Je jen potřeba v sobě každý najít toho bojovného slovanského ducha a do příštího zápasu jít zase s čistou hlavou. K tomu nám dopomáhej slovanský bůh VELES, který má pod patronací dobytek, stáda a úrodu a taky střelci Flaxa s JoskouJ